Agresivita ke psům u Tibetské Španělky

Agresivita ke psům u Tibetské Španělky

Dobrý den, pejskařím už skoro 30 let, a vždy jsem si poradila. Nyní mám dvě fenky tibetského španěla, starší 5 let, líný flegmatik, v pohodě. Mladší (bílá) 2 roky labilní hyperaktivní. Na cvičáku je snaživá, učenlivá. Ale bojí se psů, tak na ně preventivně vyjíždí, hlavně když je na vodítku. Přečetla jsem hodně knih o psí psychologii a výchově – i Vaši, ale nikde jsem nevyčetla, co mám udělat přímo v okamžiku, kdy na jiné pejsky „vyjede“. Na povel, který umí nereaguje , mlsku málokdy. Když je na volno, daří se mi už její pozornost převést na mně a na pamlsek. Ale na vodítku je jako smyslů zbavená.

Děkuji a hezký den Ivana

Dobrý den,

Především by měl pes denně s vámi cvičit a to alespoň chůzi u nohy a vybrané cviky poslušnosti. Jde o to, aby si zvykl na to, že váš povel splní. Ač se může zdát, že to s agresivitou ke psům nesouvisí, opak je pravdou.

Nevím, kterou máte mou knihu, ale určitě je v ní popsané, co máte udělat, než pes vyjede. Případně co udělat, až zaútočí.

Podíváme-li se na „Problémové chování psů – proč trestat psa za něco, co jsme ho předem nenaučili „ pak na straně DEVADESÁT OSM Máte kapitolu: ÚTOKY NA JINÉ PSY. Tam mám zavedení do problému a na straně sté pak již píši, že je důležité problému předcházet a jak.

V knize : BUĎ JÁ, NEBO PES! si najděte kapitolu dvacátou šestou na str. sto třicet šest, tam je titulek : NESNÁŠENLIVÝ PES A PRÁCE S VODÍTKEM.                      Zde naleznete vše potřebné.

AČ TAM ODPOVÍDÁM NA ZÁVADNÉ CHOVÁNÍ BOXERA a K VELKÝM PSŮM, tak v podstatě podobně děláte u jakéhokoliv psa.

Jde o to, aby jste situaci předešla a nečekala, až se to stane. Proto je potřeba znát sugnály, kterými Váš pes upozorňuje předem, že bude následovat na vodítku jeho útok. Nejlepší je necvičit formou : POKUS – OMYL. Že se tak ve Vašem případě děje, vypovídá Vaše věta: „ … ale nikde jsem nevyčetla, co mám udělat přímo v okamžiku, kdy na jiné pejsky „vyjede“. “
REAGUJTE na jeho blížící se útok dřív, než pes zaútočí! Jeho utkvělý pohled na druhého psa ( příp. nejistotu, nervozitu ) ještě než začne štěkat. Nejvhodnější, ale i nejdelší je metoda pozitivního podmiňování, kdy psa dokonale naučíte z počátku v nerušeném prostředí, aby se pomocí pamlsků věnoval jen vaší osobě. Sama však píšete: „Na povel, který umí nereaguje , mlsku málokdy.“
Co to značí? Jen to, že jste pravděpodobně dosáhla požadovanou pozornost ve známém prostředí, ale jinde tento cvik není dokončen. Musíte se naučit využívat naučeného NÁVYKU kdekoliv. Nejen tam, kde mu to pasuje.

Co tedy radím předem udělat, abych jeho útoku na psa předešel? Musíte se sama naučit, jak chování psa včas vyhodnotit a také jak samotné akci předejít. No a pokud správně zareagovat nestihnete předem? Naučte se pak, jak přerušit činnost vašeho psa v útoku. Myšleno, pokud blížící se útok předem neodhadnete, neuhlídáte a ten Váš šikula vyrazí do ataku. 🙂 Jsou čtyři základní metody výcviku a od nich se vše odvíjí.  Pes se učí i metodou zvanou: „MECHANICKÁ“, neboli donucovací.. Ta v tomto případě obnáší správné cuknutí vodítkem a to třeba i opakovaně. Pokud jeho pozornost na jiného psa nepřerušíte pomocí vycukání na koženém obojku, pak mu nasaďte tenčí a průraznější řetízek. Na postroji je tato činnost víceméně pro vás nesmyslná. Jde to, ale učení na postroji je příliš zdlouhavé a složité. Jednou jsem podobný případ se psem na postroji pomohl vyřešit, nicméně paní měla neomezeně času, dostatečnou víru, zkušenost s výcvikem koní a celou věc jsme spolu opakovaně – podrobně rozebírali. V podstatě šlo však o dostatečné a „konečné“ upevnění podmíněného reflexu, jak jsem psal už výše, pozitivní metodou.

Pamatujte: samotný Váš povel by měl být slabší, než je samo cuknutí vodítkem. Cukání provádějte i opakovaně (může být již bez povelu), než se pes uklidní a přestane se po psu dívat, vrčet atd.  Tehdy obvykle provádím cviky poslušnosti, případně kombinuji cukání a cvik sedni, lehni, vstaň, kdy samotným postavením, přidržením odděláváním, odvádím jeho pozornost.  V tom případě pomocí práce mých rukou přichází pozvolna jeho uklidnění a pochvala s masem (pamlskem) je i za plnění cviku na místě.   BUĎTE ale FLEXIBILNÍ ! Je-li jeho zájem již mírnější a nemusíte chůzi přerušit, tak se soustřeďte a odměňujte jen za pěknou chůzi u nohy a cizího psa si naoko nevšímejte. Myslete na to, že své chování předáváte svému psu. Naučte se tomu správně.

Jelikož jde o věc zásadní, která mnohdy majitelům není dost srozumitelná, je potřeba kontaktu přímo se zkušeným instruktorem na cvičišti. Jelikož nevím, jak to na tom vašem vypadá, jak je kdo zkušený v této oblasti výcviku psa, případně jak je schopen pomoci, pak se spoléhám jen na sebe a radím, aby jste přijela v případě neúspěchu za mnou na konzultaci a společný výcvik.

Ivo Eichler RÁMO v. p.

S pozdravem Ivo Eichler

RÁMO výcvik psů

http://www.psi-tabor.info

Mimo méně používaného webu je platná i https://www.facebook.com/ivo.eichler.1