BENOVO NAPADÁNÍ PSŮ A JEHO PŘEVÝCHOVA

27.3. 20180 Komentářů

A hoj Ivo !

Mám k tobě jeden dotaz.

S Benem pracujeme na „ochození“. Mimo toho jsme týden strávili na kurzu . Ben je (byl) už bez známek nějaké agresivity k ostatním psům a to jak na kurzu, tak na vycházkách ve městě. Do dneška….

Ráno jsme se vraceli z vycházky a těsně před brankou si Ben všiml ( na rozdíl ode mne – otvíral jsem branku a v tom momentu jsem jej pustil), že cca. 30-40 m od nás jde sousedka se svým psem, se kterým se Ben „vidí“ denně za plotem (štěká na nás – chrání si své..). I přes tuto vzdálenost neomylně vyrazil a „zmasakroval“ jej. Ten pes jej v tomto okamžiku nijak neohrožoval ba ani o Benovi nevěděl.

S Benem jsem skončil na Veterině a musel jsem jej dát šít. O sousedovic nemám zatím žádné zprávy. Byla to 100% moje chyba, že jsem situaci podcenil….

Je to ta situace – „jdu si to s ním vyřídit, protože mě nějak nasra….“.

Už mě trochu znáš asi víš, že mě to celkem vzalo.

Nevíš jak postupovat dál?

Měj se hezky. Radek + Ben 1.

ODPOVĚĎ:

Ahoj Radku,

co napsat k tomu Benovu incidentu…
Každý člověk je zodpovědný za svého psa. Musíš předvídat. Doufám, že to ten druhý zvládl .

Je opravdu dobře, že už vás oba znám a tak jsem mohl pro vás připravit odpověď na míru. Tvůj pes předvádí klasické chování štěkavců, cvičených jen na cvičišti. Tam poslechnou, jinde ne. vím, že ty se snažíš a navštěvuješ i rozličná školení či výcviky v praxi. Přesto vám to nejde. Myslím si, že Ben už rozlišuje situaci a pozná, kdy je jeho chování pod Tvou, nebo obecnou kontrolou a kdy není. Hlavní problém však jsi ty. Podívejme se nejprve však na Benovu ovladatelnost. Třeba tolik nezbytný cvik přivolání nikdy dobře neuměl. Často je nepřivolatelný. Vždyť 30, 40 metrů je na jeho přivolání dostatečná vzdálenost, během které by jsi ho měl snadno zastavit a přerušit tím jeho útok! Okamžité přivolání je jedna z věcí, která v Benově může plnit zásadní úlohu. Jak už bylo řečeno, nesnáší jiné psy a jejich napadení tvým Benem je vždy zničující… Takový pes je v podstatě asociál a musí již nosit minimálně alespoň koš. Ač se jinak snažíš, nestačí to. Potřebuje ještě hodně cvičit a v různých prostředích (situacích) i samostatně. Musí se naučit ihned reagovat a poslechnout povelu.

Teď trošku k tobě. Čím to pak asi je, že ho stále nemáš pod svou kontrolou? Hlavní nedostatek vidím v tobě a tvé práci s ním. Nemístně si stojíš na některých svých zásadách a nehodláš to měnit.Stejně rychlý, ale především důrazný musí být i psovod. Musí vědět, kdy cuknou a jak vodítkem, aby předešel útoku svého psa. Této akci se musí předcházet. Ne čekat a másledně reagovat. To už je pozdě na všechno. Ben se chová tak i přes to, že s ním navštěvuješ i výcvik mimo běžné cvičáky. Zamysleme se tedy nad tím, co ti radím dál dělat a bude jen na cvičitelovi Bena, zda kýženého výsledku v jeho výcviku dosáhne. Jde vlastně o klasický výcvik, který potřebuje splnit každý dobrý doprovodný pes. Pro zajímavost je to součástí základní zkoušky našeho národního či mezinárodního zkušebního řádu. Tam je mimo jiné i nevšímavost a práce i „na volno“ v blízkosti jiných psů.

Jaký postup nyní radím nastolit v Benově převýchově? Cíleně a často (denně) chodit po městě, vyhledávat podobná setkání. Psa zvyknout pozorováním na jiné psy. Souběžně je nezbytné učit jej pozornost na tvou osobu a psa k tomu učit i v rušném prostředí. Znáš svého psa a umíš rozlišit, co přijde. Jinak se Ben chová, když vidí známou fenečku (na obrázku) a jinak v ostatních případech. Po zkušenostech s ním, buďme již spíše opatrní. V takových případech je už vždy psům nebezpečný. Pokud projeví jen náznak zájmu o druhého psa, tak jej nekompromisně a okamžitě musíš přerušit. a tím tak předejít útoku jiného psa.

Jak jde čas, tak postupně dávat psu větší volnost a nepouštět ho jen s vodítkem, jež tahá za sebou. Ben si to již „umí dobře spočítat“, ale pracovat při tom s ním tak, aby opět nedošlo k nějakému tvému omylu. Drž se rčení: „DŮVĚŘUJ, ALE PROVĚŘUJ! Musí být i na volno, a při tom na útoky zapomenout. Pokud půjde vše dobře, tak si pes postupně zvykne i na tyto situace a učí se okamžitě reagovat na povel pána. Pilujte při tom dál všude okamžité přivolání. Stálým a úspěšný opakováním se postupně vytvoří pevná spojitost a okamžitá reakce psa na povel. To je však v Benově případě ještě hudba daleké budoucnosti. Drž se rčení: „DŮVĚŘUJ, ALE PROVĚŘUJ!

Zatím Ti tedy nezbude nic jiného, než mít stále se psem „oči všude otevřené” a dříve, než jej pustíš, se rozhlédnout, je-li „vzduch čistý” . Znám tvého psa a vím, že je alespoň zatím vždy nezbytné, nasazovat košík. Vím, jak se na nošení této ochranné pomůcky díváš, ale není zbytí. I ostatní psi chtějí žít.

Proto se drž mých rad a především se uvolni od zažitých stereotypů a vytrvej. Věřím, že pak jeho nápravy dosáhneš sám.

/Tento dotaz se mi líbí a tak bych Tě chtěl požádat, zda bych jej mohl dát na plac ve své psí školičce. Veškerá jména mohu změnit Případně i dát fotku jinou. V tom vidím výhodu toho, že se nad situací zamyslí více lidí, napíší na fa. svou odpověď a to své možná ještě rozpracuji, než jim to pošlu. Pošli mi nějakou fotku psa tam od vás. /

S pozdravem Ivo Eichler