Dobrý den,
prosím o radu.
Fox je shiba inu, je mu 1 rok a 8 měsíců.Je čistokrevný, manžel(55) s dcerami(30a27 let) mi ho přivezli z chovatelské stanice jako dvouměsíční štěně(dárek k mým 50 narozeninám…měla jsem akitu, ale už umřel).
Bydlíme blízko silnice…byl velice vystrašený, nechtěl chodit do města, při průjezdu velkého auta se téměř plazil po břiše…báli jsme se, jednou se vysmekla a způsobil si úraz, a proto dostal kšírky – má je doposud, na obojek reaguje špatně
( vzteká se, nechce chodit…)
postupně se aklimatizoval, volně je puštěn pouze na zahrádce(není přímo u domu), venku chodí na vodítku…chodí ven 3x denně(celkem cca 3 hodiny), jinak je v bytě , kde se chová normálně.
Nyní jsem začala chodit na cvičák, na pamlsek si sedne, zůstane, přijde ke mně( ne vždy), aportuje, zdolává překážky…cvičení ho baví..ale nemůže být na volno s ostatními psi na cvičáku, s některými se chce prát, naskakuje na ně, vrčí…cvičíme také každý den při odpolední vycházce na dlouhém vodítku, ALE po cestě vrčí a chce se prát se psy, kteří se mu nelíbí…někdy vrčí už jenom když psa vidí přicházet…a nyní to nejdůležitější…při míjení psa se mi chce zakousnout ( manželovi se už zakousl) do nohy, čím blížeji si ho přitáhnu, tím víc…
Další problém se objevil včera…drobně si odřel nohu a chtěla jsem mu to ošetřit, manžel ho držel( dosti pevně), ale Fox nás málem pokousal, úplně zuřil…na ošetření v podstatě nedošlo…dnes se u veterináře nechal prohlédnout, spíš kňučel, než vrčel…
Fox je mazlivý,milý,hravý, má rád kontakt, lehá si k nám…i do postele( ráno nechce vylézt a vrčí na mě, hlavně když manžel ještě leží),ale to je asi spíš taková hra,vyhodím ho z postele a on tam znovu skočí, vystrkuje zadek a blbne…toto dělá pouze ráno, jinak odchází ven normálně…domnívám se, že s tím jak dospívá ,zkouší, co vše si může dovolit, ale nevím si rady jak dál…jinak celou rodinu miluje a k lidem obecně je přívětivý,v poslední době ostražitější k cizím lidem.
Krmíme ho granulemi, pamlsky – piškoty, tvrdý sýr, uvařené maso.Asi jsem ho příliš rozmazlila.Posílám nějaké foto,účastní se všeho, co se v rodině děje, ale nejvíce času je se mnou, manžel pracuje déle a dcery s námi již nebydlí.
Předem děkuji za odpověď a přeji hezký den Andrea
Dobrý den,
Vcelku dobře jste ho zbavili toho původního strachu. Píšete ovšem, že se vám občas snaží zakousnout do nohy. Tady bych to přikládal jeho jemnější nervové soustavě, kdy není schopen překonat jiný stres (blížícího se psa). Pořiďte mu pevný kožený obojek, na kterém se s ním dá lépe manipulovat než s kšírami. Ten mu zapněte i doma a na něj připevněte vodítko. To bude tahat za sebou po bytě a tím si zvykat. Doporučuji psíka všude brát na vodítku s sebou, aby se seznamoval neustále s novým prostředím, lidmi, případně i čtvernožci. Není přitom potřeba, aby s nimi přicházel do bezprostředního kontaktu. Jindy v rušných místech mu nechejte pár minut na zvyknutí a pak se už soustřeďte naoko na chůzi u nohy, cvičení pozornosti a rušných vlivů si jakoby nevšímejte. Postupně tím odvedeme jeho pozornost od věcí, jichž by se mohl v klidu obávat. Váš pes se musí obrušovat a všechny drobné „nerovnosti“ jeho povahy budou pozvolna mizet. V tomto případě je pes vzrušený ze psů a jeli nezbytné, pak jeho chování přerušte trhnutím vodítka. Mnohdy u něj nastupuje přenesená agresivita. Ta přichází u vznětlivých psů často automaticky. Především pak tehdy když útočící pes není schopen dosáhnout na protivníka. Tak nadbytečnou agresivitu si vybije na svém pánovi. Abychom se s tím vypořádali, musíme se věnovat cíleně jeho pobytu mezi psy a zaměřit se na zpevnění jeho nervové soustavy i v situacích, které nezná. Proto se doporučuji se psem se věnovat navíc i skupinovým (kruhovým, uličkám) obranám. Tam je pro psa nejvíce stresujících situací. Ale také zde uvidí reakce a vzory jiných štěkavců. Díky nevyrovnané nervové soustavě je daleko vznětlivější, než je tomu u jiných, vyrovnaných psů. Později, jak se seznámí se situací a zvykne si na přítomnost jiných čtvernožců, jejich zuřivý štěkot, pohyb figuranta, tak stres zmizí. Musíme posílit své postavení. Doporučuji pozitivní metodou. Pes se musí tak zvaně „ošahat a opracovat.” Je to činnost zdlouhavá, kdy by měl být majitel zpočátku dobře instruovaný, co přesně se svým psem dělat. Zvláště děláli se často obrana a postupně zasahuje do ní i psovod, tak nebezpečí kousnutí, pomine. Velmi důležitá je přítomnost zkušeného instruktora, protože při prvotních kontaktech se psem, během jeho boje hrozí, že překousne a napadne psovoda. Nicméně touto metodou se napadání a vůbec přenesená agresivita odstraní nejrychleji.
NEPŘIMĚŘENÁ REAKCE NA BOLÍSTKA: Díky jeho slabější nervové soustavě není schopen se jen tak přenést nad ošetřením oděrky. Co tedy dělat. Na jakékoliv zásahy je potřeba psa předem zvyknout. Pokud se podržíte mých pokynů, tak by snad nemusel být problém. Především psa zajistěte měkkým veterinárním náhubkem (plátěná škraboška) a pak se začneme psíkovi věnovat. Zvedejte ho ze země, stavějte na nerovné povrchy, prohmatávejte ho, česejte. Nacvičte si pohyb v ordinaci, kdy jej také trénujete mimo cviků poslušnosti i zvedání na veter. Stůl a plnění cviků na něm. Zde využívejte jeho vyvýšení i pro to, se mu zpočátku samostatně dívejte do uší, zvedejte nohy, ocas, učte ho smíření s manipulací.
Vše dělejte zpočátku jen po chvilkách a hned odměňte pamlskem. Postupně se doba vaší pozornosti a manipulace se psem prodlužuje. Stálé odměňování je podmínkou. Také věci jen prospěje, když je dokonale seznámí se zákazovým povelem.
Do postele ho již nepouštějte. Nyní se musí naučit tomu, že leží ve svém pelechu ve vedlejší místnosti. Zaměřte se pro to i na učení samostatnosti psa. Opět pomůže uvazování v rozličném cizím prostředí a stejně dobře se nezapomíná využít zákazový povel a především pochvaly. Neberte sebelehčí cvik jako věc, kterou musí pes plnit automaticky. Dejte si tu práci, že ho za vše pochválíte.
Máte prďu, který je poměrně dost náročného plemene. Přijeďte někdy za námi na výcvik, ať vám vše nové častým opakováním a radami ulehčím. Váš psík již dospívá a začíná mít své představy o světě. Proto se mu věnujte jen pozitivně, ať je nadále v pohodě. No a když bude hrozit nebezpečí, tak košík, nebo škraboška pomůže, aby jste veterináře nepokousali. Ať se daří.
. Ivo Eichler RÁMO výcvik psů