Naučná Žeryček je už 7 let v „našem“ zlínském útulku .

Tento psík přišel na útulek v jednom roce. Nebydlel doma, ani nebyl u boudy. Byl puštěný na zahradě, kde si ho nikdo nevšímal. Vlastnila ho stará paní, která se ho začínala bát. Jak byl sám, tak o to víc se k ní hrnul a skákal, /hrál si jako štěně/tak ho odstrkovala krabicí, aby nebyla špinavá. Podobně to bylo s krmením. Naučil se kousat. Nakonec ho dovezla do zl. útulku, kde už je celých sedm let. Na vše odpovídá vrčením, nebo útokem a proto má stále košík na hlavě, aby ho alespoň mohly brát jeho vodičky“ na vycházku.

CO JE DŮLEŽITÉ: Není kam spěchat a je pravda, že už jen na útulku je několik nebezpečných psů, kteří začínají být v pohodě. Nicméně to není nikdy dost a tak musím poděkovat hlavně těm, kteří si na ty „naše“ opuštěné psy občas vzpomenou a ač mají třeba i vlastního psa, tak zaskočí do zlínského útulku, aby ti čtyřnozí
☻„štěkoši“ nebyli tak sami. I.E.

PS.: Velmi je důležité, aby jste se řídili radami ošetřovatelek a nedali se zmást zdánlivě pohodovým psem. Možná měl štěstí a už je ve výcviku, nebo na něj čeká. Možná patří mezi pohodáře, kteří neublíží, nebo je sice možné, že by při něčem kousl, ale jinak (i díky velikosti) může podle rad chodit ven. Psi jsou moc jednodušší a nechápou, že když Vás kousne (zaútočí) tak už si ho nikdo možná nevezme.
Usnadněte mu to. Stačí plnit, co řekne ošetřovatelka.
Myslím jsou v tom zlínském děvčata natolik schopná, že jim můžete věřit.
PPS.: Každý pes chce žít ! 🙂
… ale sám to zvládnout nemusí.