Agrese u feny vůči druhé

Dobrý den pane Eichlere,

velice Vás prosím o pomoc. Mám dvě feny z útulku. Jednu mám od miminka, druhou od dvou let. Teď jsou jim 4 roky. Poslední dobou se stále perou v mé a přítelovo přítomnosti. Nevím čím to je, a co je příčinou. Perou se všude, když na to příjde. Přes den jsou obě dvě spolu samy, mají volnost po celém bytě a zatím se nic nestalo. Ale mám šílený strach, že se něco semele za naší nepřítomnosti a že se pozabíjej. Nevím jak praní zastavit. Veškeré rvačky vyvolává En, kterou jsem si brala až po Amálce, když jí byli dva roky – nejspíš byla týraná a bohužel se to podepsalo na její psychice. Pořád se mě drží a schovává se za mě, nebo pod deku a to především, když se poperou. Dříve to nedělala. Neustále vrčí na Amálku i když jen kolem ní projde. Přijde mi, že Amálku ke mě En nechce pustit a proto na ní útočí. Amálka je salámistka, nijak si to nebere, je moc hodná a vrčí jen, když začne En. Mám o ně strach a rozhodně se nehodlám ani jedné vzdát. Můžete mi poradit jak na ně? Nejraději bych za Vámi přijela, ale je to tak moc daleko, že to není reálné. Zasílám fotografie jak vypadá situace před rvačkou. Posledni foto je z doby, kdy spolu vycházely bez problémů. Přikládám ještě foto En, jak je smutná, takto se tváří už cca 1 měsíc, kdy začaly i ty rvačky. Děkuji.

S pozdravem

Petra H.

 

 

Dobrý den,

je to v celku složitý problém, jenž nejde na dálku přesně rozebrat, neboť netuším, co jak pochopíte a budete provádět. Neznám, jaké máte zkušenosti, co feny umí, případně jak s nimi pracujete.

Ale už k věci:

Ve Vaší, nebo přítelově přítomnosti se perou protože jsou žárlivé.

Je to poměrně častý jev, kdy jedna nesnese, že by byla odstrčena a přitom se před ní mazlil pán s jiným zvířetem. Stejně tak nesnesou ani současné hlazení. To je taky důvod, proč se nepoperou, když doma nejste. Navíc pravděpodobně En cítí vaši podporu, nebo ví, že ji zachráníte.

Většina psů z útulku jsou „závisláci“ a proč tomu tak je, je nabíledni.
Nyní je před vámi zdlouhavá práce. Musíte pozvolna měnit přístup a obě fenky cvičit. K tomu doporučuji, aby jste přijela za námi někdy na VV, kde s fenami změníte prostředí, budete cvičit dle mých představ a obě se k sobě opět více semknou.

Jak na to? Naučte je, že budou bývat i v jiné místnosti, případně je tam uvážete, aby nemohly jen tak za vámi. Musí se učit samostatnosti. Podobně postupujete venku, kdy je uvážete někde k lavičce, zábradlí, stromku a na střídačku si je berete a před tou druhou cvičíte, češete, masírujete. Feny si musí zvyknout, že jim nic neuteče, že je neochudíte a budou si zvykat na pohled, že se věnujete jiné.

Cvičte vždy krátce, jen tak ze pět minut, kdy druhá se divá. Podobně můžete cvičit i doma, kdy jednu uvážete za radiátor, druhou pro změnu za postel a od tud si je berete a zase vracíte na střídačku. Úvazy mají dostatečně daleko od sebe, aby na sebe při střídání nedosáhli. V té době mohou být víc dráždivé. Jsou – li každá jinde, tak tento problém odpadá.

Naučte je zákazovému povelu NE + házení vrhačkou, aby jste zamezily například nežádoucímu štěkání té, jež bude uvázaná.

Je toho prostě víc, co je potřeba, nicméně poradím vám ještě jeden postup, jenž je zdlouhavý, ale potřebné ovoce taky časem přinese. Navíc se feny naučí i další věc, která je pro soužití prospěšná.

Můžete je učit střídavě pozornosti a to tak, že je budete krmit z ruky. Například si dáte misky s jejich baštami na stůl a obě v místnosti uvážete. Pak si vždy jednu vezmete na další vodítko (odpadne odvazování a uvazování) a lákáte ji za sebou po pokoji (vodítko na zápěstí) a krmíte z ruky. Při tom ji upozorňujete povelem NA a podáváte střídavě z pravé, levé ruky. Časem docílíte toho, že budou feny kdykoliv po povelu chodit zakloněné a budou se stále dívat na vás a čekat na odměnu.
Tak docílíte, kdy bude potřeba i okamžité pozornosti a chůze u nohy.

Ve Vašem případě zde sehraje tato činnost roli i k tomu, že si druhá zvykne, když si ji právě nevšímáte, být v klidu a následně nenapadat (nebude to umožněno) tu druhou.

Věnujte se kdykoliv česání, případně masírování jednotlivých částí těla, kdy s dotyčnou fenkou konejšivě a pochvalně hovoříte, přičemž vás z nedaleka může pozorovat druhá fena. Pak je vystřídáte.
Musí si zvyknout, že se nic neděje a za chvíli to bude zase ona, kdo si bude užívat vaší přízně.

To jsou tak ty nejběžnější způsoby, které pomohou. Musíte jen vydržet, začít se cíleně věnovat i výcviku. Nevzdávejte se a běžte za svým cílem, kterým například bude naučení konkrétního cviku. To, co je dnes problémem a to vzájemná nevraživost a rvačky vymizí, protože bezporostředně při vašem zájmu o některou z nich, ta druhá na ni nedosáhne. Případně ji snadno okřiknete. Feny se uklidní a budou i něco nového umět.

Ať se daří. Ivo Eichler RÁMO v. p,