Agresivita, nejistota, pokažená výchova

Agresivita, nejistota, pokažená výchova.

DOTAZ:

Dobrý den,

nejdříve se představím já. Jmenuji se Tereza a se psy žiji snad od narození. Vždy jsem je milovala a provázeli mne životem. A jsem to já, kdo z našich psů udělal „problém“. S přítelem jsme nejdřív adoptovali křížence Crashe.

Crash- střední kříženec, budou mu 3 roky, před dvěma měsíci kastrovaný, přítel s ním běhá dog-maratony a canicross, já se věnuji výcviku, splněné zkoušky ZOP, chystáme se dál. Od štěněte jsem se mu věnovala, hlavně socializaci, mívali jsme „dočasky“ a snažili jsme se ho seznámit s celým světem.

Poslední dočaskou se stal Coudy, to už byl Crashovi rok, ten ale zůstal kluci si sedli a hlavně se doplňoval s přítelem, který ho adoptoval.

Coudy- budou mu 2, kříženec ohaře, nekastrovaný zatím, běhá canicrossové MIDy, tahá koloběžku, kolo, já se věnuji výcviku- chystáme se na podzim na ZOP.

Snaha o socializaci probíhala také, nicméně se Coudy velice navázal na Crashe, tak jsem se ho snažila osamostatnit, dělali jsme věci odděleně, podnikali odděleně výlety, výcviky. Coudy neměl nikdy problém s jiným psem, byl to ňouma co nikdy nezavrčel. Zlom nastal přesně 5.12.2015 na Mikulášském běhu. V hromadném startu několika desítek psů se něco stalo, nevím přesně co, já je v tom chumlu neviděla a přítel řešil odstup psa před sebou, ale Coudyho něco vyděsilo. Nechtěl skoro odstartovat, rozběhl se úplně jinak. Od té doby je v přítomnosti jiných psů nervózní, místo seznamovacího očuchání štěká a je velice nejistý. Před několika měsíci jsme Crashe podle smlouvy vykastrovali, jeho chování se výrazně nezměnilo, jen je víc soustředěný, ovšem Coudy do něj bez zjevné příčiny „vletěl“. Nebylo v tom žrádlo ani my Crash okolo něj pouze prošel, tak jak to udělal 1000krát předtím. Opakovalo se to o několik dní později v posteli a nyní přes veškerou snahu o kontrolou prostředí, nedokážu říci, co se vlastně děje. Někdy spolu leží, jeden přes druhého a nic a jindy se jeden jen otočí a je z toho rvačka. Vždy začne „chňapat“ Coudy, ale vypozorovala jsem strachové signály po krmení. Coudy je po žrádle „napružený“ a šmejdí, často přišel ke Crashovi, začal mu olizovat tlamu skoro až do krku a Crashovi se to nelíbí, když zavrčel Coudy odešel, nebo jsem ho odvedla, nyní na vrčení okamžitě reaguje útokem na Crashe. On sám nepoužívá žádné signály podle kterých bych další útok mohla odhadnout. Vrčení, zívání, otočení hlavy, žádnou výstrahu. Co se týče zdrojů, hlídá si žrádlo a pamlsky. Já si již nevím rady, Coudy jen „chňape“ nedá se tomu říct ani kousání, Crash si zas nenechá „nadělat“ na hlavu, spíš je to mnoho povyku a jediná krev byla moje, když jsem se zlekla s nožem v ruce a propíchla si dlaň, ale je to neustále život v napětí.

Pokud už z tohoto poznáte, kde jsem to pohnojila a napadá Vás jak z toho ven, byla bych velice vděčná. Tereza

 

Agresivita, nejistota, pokažená výchova. ODPOVĚĎ:

Dobrý den,

z toho co píšete, usuzuji, že jste si situaci zavinili pravděpodobně sami. Proč? Psi si již dostatečně zvykli a občas některý začne vystrkovat růžky a zdá se, že je přehnaně agresivní. Nicméně podle následků to zase nějaká šílená agrese nebude. Ti psi se mají rádi a tak je to jen takové tvrdší křepčení, kdy je hodně povyku a nic. No a vy to moc prožíváte.

PÍŠETE: „Coudy neměl nikdy problém s jiným psem, byl to ňouma co nikdy nezavrčel. Zlom nastal přesně 5.12.2015 na Mikulášském běhu. V hromadném startu několika desítek psů… “

MYSLÍM SI: Při hromadném startu nastalo hektické chování. Váš pes byl nezkušený, případně je slabší nervové činnosti a tak ho to rozhodilo a doufejme, že dočasně rozhodilo.  Jaká byla vaše chyba, že jste dle tipu chování psa jste se nepřizpůsobili a nestartovali z klidnější pozice, kde nemá nikoho za sebou a hektické chování jiných psů může pozorovat. Úměrně s počtem dalších startů si bude zvykat a časem jeho nejistota vymizí. Velmi záleží, jaké jsou mezery mezi jednotlivými starty. Čím menší, tím lepší.  

PÍŠETE: „….  Crashe podle smlouvy vykastrovali, jeho chování se výrazně nezměnilo, jen je víc soustředěný, ovšem Coudy do něj bez zjevné příčiny „vletěl“.“

MYSLÍM SI: Kastrace psa v pozdějším věku nemívá na psýchu kastrovaného větší význam. Jeho pach nezměněn ještě určitou dobu přetrvává. Stejně tak nemyslím, že to nějak zapůsobilo na Coudyho, když vyletěl. Dlouhou dobu ještě působí jeho testosteron a naučené chování do kastrace? To už je jiná kapitola. V tom, proč zaútočil, bylo něco jiného. možná to byla jen prostá závist, že se mu po operaci věnujete více. Nicméně obecně přinese kastrace psa v jejich společném vstahu positivní chování právě Coudyho. Jsou i jiné důvody, proč zaútočil i když dříve to nedělal. Dozrál. Možná potřeboval klid. a ne že cituji: „… tak jak to udělal 1000krát předtím…“ V POSTELI – jde jen o rivalitu o lepší místo. A tak by mé vysvětlování a teoretizování mohlo pokračovat dál.

Je v celku časté, že hra i u v celku sehraných psů postupně přechází do agresivity. Jde vlastně o přirozený projev, kdy psi se takto připravují na život. Jelikož jsou pracovně hodně vytíženi, tak nějaké to servání na ně později (následně) působí jako balzám. ODREAGUJÍ SE.

Pochopitelně je to mnohdy nevhodné a proto by jste měli nastolit další pravidla.

Já například po krmení již nechávám psy odděleně, jdou do klidu a společně jsou až ráno. U vás je to trochu jiné. Přeci jen je máte pohromadě v bytě. Nicméně po nakrmení již nějaké výraznější „kočkování“ nepovolujte a striktně vyžadujte již chování klidné, bez vzájemných provokací. Bude -li to nutné, tak je zpočátku, než si na nový režim zvyknou, můžete nedaleko od sebe uvazovat tak, aby se mohli pozorovat, ale nedosáhli již na sebe. Jde o řešení dočasné, které se však může využít i kdykoliv později, když bude potřeba psy dočasně od společného života jakoby odstavit (např.: na návštěvě, při návštěvě), psy dát do klidu, aby jste je nemuseli hlídat (třeba kvůli hrozící rvačce). Samotní psi přitom nebyli ze společného života vyřazeni úplně tím, že je zavřete každého do jiné místnosti, nebo třeba do „Kenelek“.

Nyní ještě k problému: Stejně tak počítejte, že ve známém území, pokud jsou déle bez práce, tak by se mělo jejich hraní a mazlení po určité době přerušit, protože řekněme po deseti minutách (Jak u koho) nebo víc, se jejich chování mění a mohou přijít roztržky.

PÍŠETE: „… spíš je to mnoho povyku a jediná krev byla moje, když jsem se lekla s nožem v ruce a propíchla si dlaň, ale je to neustále život v napětí.“

MYSLÍM SI:  Šarvátky ve smečce bývají většínou nevýznamné. Uvědomte si, že psi mají cca. půl centimetrovou kůži. Není tak zranitelná, jako je lidská. Vaše stresy jsou zbytečné a když se něco semele? Ve vašem případě to nejsou zabijáci a tak jejich kousance budou neznatelné. V takových případech doporučuji KLÍDEK A ROZVAHU.

Klidně můžete zase dělat společné vycházky, protože jinak je to velmi únavné. Spíše jde o to, s čím je seznámíte navíc – co je ještě naučíte.

 Důsledným předcházením, případně zákazem docílíte toho, že psi budou zvyklí na manipulaci s jiným psem a nebude to u nich vyvolávat následně roztržky.

Dále učte důsledně několik dní po sobě (pravidelné – časté opakování) zákazový povel: „NE!“. Tím také přerušíte blížící se rvačku.

Samostatná kapitola o NE, co je podstata cviku, jak ho učit je poměrně obsáhlá a proto doporučuji (pokud máte) si ji vyhledat v některé mé knize, případně ji najdete někde v knihovnách.

Bude potřeba, aby jste zprvu cvičili pod kontrolou. K tomu vám poslouží určitě mé VV. kdy na Vás mohu dostatečně dohlídnout a případné momentální řešení a nápravy dle situace rozdílně poradit.

Takže důležité je být v klidu., protože jinak na mne vaši psi působí positivně.

Přeji vám oběma, ať se práce daří, protože našlápnuto máte dobře.

S pozdravem Ivo Eichler

RÁMO výcvik psů

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.